Zdravotní pojištění stát platí jen za státní pojištěnce. Ostatní občané si ho platí sami nebo prostřednictvím zaměstnavatele. Jak platí zdravotní pojištění OBZP neboli osoby bez zdanitelných příjmů? Podívejme se, co musíte platit, když nepracujete.
V počítačovém systému zdravotní pojišťovny je pojištěnec veden v jedné ze čtyř základních kategorií:
- Zaměstnanec
- Státní pojištěnec
- Osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ
- Osoba bez zdanitelných příjmů – OBZP
Jak vysoká je měsíční platba
Pro účely placení zdravotního pojištění je osobou bez zdanitelných příjmů každý, kdo nemůže být veden v ani jedné z předchozích tří kategorií.
V roce 2022 byla měsíční platba pojistného pro OBZP ve výši 2 187 Kč. Od 1. 1. 2023 po zvýšení minimální mzdy na 17 300 Kč je to 2 336 Kč, tedy 13,5 % z minimální mzdy.
Povinnosti OBZP
- Oznamovací povinnost – povinnost pojištěnce je oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že po celý kalendářní měsíc není plátcem pojistného jako OSVČ a není za něj plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát.
- Povinnost platit pojistné – za každého pojištěnce musí být placeno pojistné na veřejné zdravotní pojištění, proto si ho pojištěnci v kategorii OBZP musí platit sami. Pro tento případ se vám bude hodit finanční rezerva.
Jaké jsou přípustné souběhy
Někteří pojištěnci mohou být vedeni současně ve více kategoriích, např. státní pojištěnec a zaměstnanec či OSVČ a zaměstnanec. Kdo je ale veden jako osoba bez zdanitelných příjmů – OBZP, nemůže být evidován v žádné jiné kategorii.
Kdo je nejčastěji OBZP
Osobou bez zdanitelných příjmů jsou občané bez příjmů ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti, kteří současně nejsou státními pojištěnci. OBZP se stává ten, kdo po celý kalendářní měsíc nemá žádné příjmy.
Nejčastěji studenti starší 26 let, občané v domácnosti nepečující alespoň o 1 dítě do 7 let nebo 2 děti do 15 let, občané sankčně vyřazeni z evidence na úřadu práce – ÚP nebo tam nejsou vedeni, anebo lidé pouze s pasivními příjmy.
Jsou to i pojištěnci, kteří mají jen příjmy, které nepodléhají dani z příjmů, např. příjem na základě DPP – dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, nebo příjem z DPČ – dohody o pracovní činnosti do 3 500 Kč měsíčně.
Kdy zadat měsíční platbu
Měsíční platbu na zdravotním pojištění musíte zaslat na účet příslušné zdravotní pojišťovny do 8. dne následujícího měsíce. Neplacení zdravotní pojištění je sankciováno, za každý 1 den prodlení je automaticky připisováno zákonné penále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného. Zdravotní pojišťovny pohledávky vymáhají. Zkuste si proto své pohledávky zjistit v článku Jak zjistit kde všude dlužím peníze.
Kdo musí a nemusí platit sociální pojištění
Platit sociální pojištění musí zaměstnavatelé, zaměstnanci i OSVČ. Od povinnosti jsou osvobozeni OBZP, nepracující studenti, starobní důchodci, osoby pracující na dohody, které se vejdou do limitu, některé OSVČ vykonávající pouze vedlejší činnost a lidé s kapitálovými příjmy či výnosy z nájmů.
K výpočtu minimálních záloh je třeba znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten je 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na koruny nahoru, tedy 4033 Kč. Minimální měsíční záloha je 29,2 % z částky, tedy 1178 Kč. V ostatních případech je minimální výše záloh v roce 2023 v částce 2944 Kč. Pokud si nejste jisti, co platit, je možná na čase zvýšit si finanční gramotnost.
Dobrovolné důchodové pojištění v roce 2023
Průměrná mzda pro rok 2023 činí 40 324 Kč, z toho 1/4 je 10 081 Kč a z toho 28 % připadá na dobrovolné důchodové pojištění, což je 2 944 Kč. Dobrovolné placení důchodového pojištění vám přinese zisk doby důchodového pojištění.
- Investice do státního důchodu pro zvýšení důchodu.
- Zisk nároku na důchod – pokud máte málo odpracovaných let.
- Zvýšení průměrné mzdy – započte se i do vyměřovacího základu.
- Zisk ukončeného roku pojištění – když je lepší doplatit než odložit důchod.
- Doplacení dobrovolného pojištění při přiznání invalidního důchodu.
- Kombinace s vyloučenou dobou – pro dlouhodobě evidované na ÚP.
- Dobrovolné pojištění a předdůchod – nesníží se budoucí důchod.
- Optimalizace vyměřovacích základů OSVČ – navýší vyměřovací základ.
- Konec pracovní kariéry a důchod daleko – zisk doby důchodového pojištění.
