Co vše musíte platit, když nepracujete?

Povinnosti OBZP

• Oznamovací povinnost – povinnost pojištěnce je oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že po celý kalendářní měsíc není plátcem pojistného jako OSVČ a není za něj plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát.
• Povinnost platit pojistné – za každého pojištěnce musí být placeno pojistné na veřejné zdravotní pojištění, proto si ho pojištěnci v kategorii OBZP musí platit sami. Pro tento případ se vám bude hodit finanční rezerva.

Jaké jsou přípustné souběhy

Někteří pojištěnci mohou být vedeni současně ve více kategoriích, např. státní pojištěnec a zaměstnanec či OSVČ a zaměstnanec. Kdo je ale veden jako osoba bez zdanitelných příjmů – OBZP, nemůže být evidován v žádné jiné kategorii.

Kdo je nejčastěji OBZP

Osobou bez zdanitelných příjmů jsou občané bez příjmů ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti, kteří současně nejsou státními pojištěnci. OBZP se stává ten, kdo po celý kalendářní měsíc nemá žádné příjmy.

Nejčastěji studenti starší 26 let, občané v domácnosti nepečující alespoň o 1 dítě do 7 let nebo 2 děti do 15 let, občané sankčně vyřazeni z evidence na úřadu práce – ÚP nebo tam nejsou vedeni, anebo lidé pouze s pasivními příjmy.

Jsou to i pojištěnci, kteří mají jen příjmy, které nepodléhají dani z příjmů, např. příjem na základě DPP – dohody o provedení práce do 11 500 Kč měsíčně, nebo příjem z DPČ – dohody o pracovní činnosti do 4 500 Kč měsíčně.

Kdy zadat měsíční platbu

Měsíční platbu na zdravotním pojištění musíte zaslat na účet příslušné zdravotní pojišťovny do 8. dne následujícího měsíce. Neplacení zdravotní pojištění je sankciováno, za každý 1 den prodlení je automaticky připisováno zákonné penále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného. Zdravotní pojišťovny pohledávky vymáhají. Zkuste si proto své pohledávky zjistit v článku Jak zjistit kde všude dlužím peníze.

Kdo musí a nemusí platit sociální pojištění

Platit sociální pojištění musí zaměstnavatelé, zaměstnanci i OSVČ. Od povinnosti jsou osvobozeni OBZP, nepracující studenti, starobní důchodci, osoby pracující na dohody, které se vejdou do limitu, některé OSVČ vykonávající pouze vedlejší činnost a lidé s kapitálovými příjmy či výnosy z nájmů.

K výpočtu minimálních záloh je třeba znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten je 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na koruny nahoru, tedy 4033 Kč.

OSVČ vykonávající hlavní činnost: Minimální měsíční záloha činí 4 759 Kč.

OSVČ vykonávající vedlejší činnost: Minimální měsíční záloha činí 1 496 Kč.

Pokud si nejste jisti, co platit, je možná na čase zvýšit si finanční gramotnost.

Dobrovolné důchodové pojištění v roce 2025

Průměrná mzda pro rok 2025 činí 46 557 Kč. Čtvrtina této částky je 11 639 Kč, z níž 28 % připadá na dobrovolné důchodové pojištění, což činí 3 260 Kč měsíčně. Dobrovolné placení důchodového pojištění vám umožní získat započitatelnou dobu důchodového pojištění, což je důležité pro výpočet výše budoucího důchodu.

• Investice do státního důchodu pro zvýšení důchodu.
• Zisk nároku na důchod – pokud máte málo odpracovaných let.
• Zvýšení průměrné mzdy – započte se i do vyměřovacího základu.
• Zisk ukončeného roku pojištění – když je lepší doplatit než odložit důchod.
• Doplacení dobrovolného pojištění při přiznání invalidního důchodu.
• Kombinace s vyloučenou dobou – pro dlouhodobě evidované na ÚP.
• Dobrovolné pojištění a předdůchod – nesníží se budoucí důchod.
• Optimalizace vyměřovacích základů OSVČ – navýší vyměřovací základ.
• Konec pracovní kariéry a důchod daleko – zisk doby důchodového pojištění.